Bargonávccahisvuođaealáhat

Juos leat guhká buohccin, oaččut dábálaččat vuos buohcuvuođabeaiveruđa.

Go leat ožžon buohcuvuođabeaiveruđa 150 árgabeaivvi, Kela sádde dutnje reivve, mas muitaluvvo veajuiduhttima ja ealáhaga birra. Sáhtát oažžut bovdehusa Kelai ráđđádallat das, mo sáhtášii buoridit du bargonávccaid.

Bargonávccahisvuođaealáhaga oaččut dábálaččat easkka dalle, go leat ožžon buohcuvuođabeaiveruđa sulaid jagi áigi.

Bargonávccahisvuođaealáhat sáhttá leat sihke bargoealáhat ja álbmotealáhat. Sáhtát ohcat daid seamma skoviin ja doaktárcealkámušain.

Loga lasi bargonávccahisvuođadoarjaga ohcamis (suomagillii).

Gii oažžu Kelas bargonávccahisvuođaealáhaga?

Sáhtát oažžut bargonávccahisvuođaealáhaga, juos leat 16–64-jahkásaš ja dus lea buohcuvuohta dahje lámisvuohta, mii eastá du bargamis.

Juos leat guhká bargan ja deavdán 60 jagi, sáhtát oažžut ealáhaga álkit go nuorat olmmoš. Bissovaččat čalmmehis dahje lihkadannávccahis olmmoš oažžu álo bargonávccahisvuođaealáhaga, vaikke son barggašiige. Eaktun lea, ahte eará álbmotealáhahkii váikkuheaddji boađut eai mana álbmotealáhaga boahtorájáid badjel.

Go deavddát 65 jagi, Kela rievdada bargonávccahisvuođaealáhaga boarrásiidealáhahkan. Dat ii váikkut ealáhaga mearrái.

Nuorra olmmoš oažžu veajuiduhttinruđa

Juos leat šaddan bargonávccaheapmin ovdal go leat deavdán 15 jagi, sáhtát oažžut bargonávccahisvuođaealáhaga, go deavddát 16 jagi. Dábálaččat bargonávccahisvuođaealáhaga ii goit oaččo vuollel 20-jahkásažžan. Nuorra olbmot sáhttet dan sajis oažžut ámmátlaš veajuiduhttima ja veajuiduhttinruđa.

Ámmátlaš veajuiduhttima mihttomearrin lea veahkehit du beassat bargoeallimii. Dutnje dahkkojuvvo persovnnalaš stuđeren- ja veajuiduhttinplána. Dat dahkkojuvvo ovttasbarggus fuolaheaddjiin ja áššedovdiiguin.

Ealáhaga sajis oaččut dalle nuora veajuiduhttinruđa. Dat lea unnimustá 33,51 euro beaivvis. Dan lassin sáhtát oažžut lápmásiiddoarjaga.

Veajuiduhttindoarjja

Bargonávccahisvuođaealáhaga sáhttá oažžut mearreáigásažžan. Dalle dan namma lea veajuiduhttindoarjja. Dat máksojuvvo dikšuma dahje veajuiduhttima áigge.

Gáibádussan lea, ahte dutnje lea dahkkon veajuiduhttin- dahje dikšunplána. Veajuiduhttindoarjja lea seamma stuoris go bargonávccahisvuođaealáhagat. Dat máksojuvvo seamma ákkaiguin.

Loga lasi veajuiduhttindoarjaga ohcamis (suomagillii).

Bargan veajuiduhttinealáhagas

Vaikke leat bargguhisvuođaealáhagas, sáhtát bargat muhtun veardde dienasbarggu. Juos barggat, almmut das Kelai ja iežat bargoealáhatlágádussii.

Kela joatká ealáhaga máksima, juos du dienasboađut leat eanemustá 837,59 e/mb.

Juos barggat bissovaččat ja dinet badjel 837,59 e/mb, sáhtát guođđit ealáhaga vuordit eanemustá 2 jahkái. Dát mearkkaša dan, ahte dutnje ii máksojuvvo ealáhat, muhto don it dárbbaš ohcat dan ođđasit, juos barggut nohket 2 jagi siste.

Juos áiggot guođđit ealáhaga vuordit ja leat ovdal ožžon ealáhatoažžu dikšundoarjaga, oaččut bálkká lassin Kelas bajimus dási lápmásiiddoarjaga sturrosaš doarjaga sulaid 423 e/mb. Das ii gessojuvvo vearru.

Juos heaittát bargama, almmut das dalán Kelai. Kela máksigoahtá fas ealáhaga.