Eará doarjagat ealáhatoažžui

Kela máksá ealáhatoažžui čuovvovaš doarjagiid:

  • mánnábajádus
  • ealáhatoažžu ássandoarjja
  • ealáhaga oažžu dikšundoarjja
  • soahtelassi ja badjelmearálaš soahtelassi
  • vuođđoáigáiboahtindoarjja.

Dáin doarjagiin ii gessojuvvo vearru.

Mánnábajádus

Juos leat ealáhagas ja ásat vuollil 16-jahkásaš mánáiguin, sáhtát ohcat Kelas mánnábajádusa. Dan oažžu iežas ja beallelačča mánáin.

Mánnábajádus lea sulaid 22 e/mb juohke máná nammii. Oaččut mánnábajádusa maiddái dalle, juos du mánná ássá eará sajis, muhto fuolahat su áigáiboađus unnimustá ealáhatdoarjaga meari veardde (sulaid 167 e/mb).

Sáhtát oažžut mánnábajádusa, vaikke it oččošii álbmotealáhaga. Maiddái eará ealáhagat sáhttet vuoigadahttit dasa.

Loga lasi mánnábajádusa ohcamis (suomagillii).

Ealáhatoažžu ássandoarjja

Sáhtát oažžut Kelas ealáhatoažžu ássandoarjaga, juos it sáhte oažžut almmolaš ássandoarjaga. Gáibádussan lea, ahte du boađut leat uhcit ja oaččut ealáhaga, mii addá dutnje vuoigatvuođa ealáhatoažžu ássandoarjagii. Kela sáhttá máksit doarjaga maiddái láigoaddái.

It sáhte oažžut ealáhatoažžu ássandoarjaga, juos oaččut dušše muhtun čuovvovaččain:

  • oassebargonávccahisvuođaealáhaga
  • oasseáiggeealáhaga
  • oassálas áraduvvon boarrásiidealáhaga.

Sáhtát ohcat ealáhatoažžu ássandoarjaga

  • juos ásat okto
  • juos ásat beallelaččain dahje
  • juos eará ássit ožžot ealáhaga, mii addá vuoigatvuođa ealáhatoažžu ássandoarjagii.

Juos doai guktot ovttas beallelaččain oažžubeahtti ealáhaga, galgabeahtti ohcat ássandoarjaga oktasaš ohcamušain. Doarjja máksojuvvo dudnuide beallái.

Eará dilálašvuođain váldde čielgasa, sáhtášitgo oažžut almmolaš ássandoarjaga. Almmolaš ássandoarjagis sáhttá jearrat bálvalannummiris 020 692 210.

Ealáhatoažžu ássandoarjagis sáhttá jearrat bálvalannummiris 020 692 202.

Loga lasi ealáhatoažžu ássandoarjaga ohcamis (suomagillii).

Ealáhaga oažžu dikšundoarjja

Juos du doaibmannávccat leat hedjonan buohcuvuođa dahje lámisvuođa dihte, sáhtát oažžut Kelas dikšundoarjaga. Dainna buhttejuvvojit maiddái golut, mat šaddet buohcuvuođas dahje lámisvuođas.

Sáhtát oažžut dikšundoarjaga, juos du návccat fuolahit alddát leat hedjonan jagi áigge. Dat oaivvilda, ahte dárbbašat veahki dahje dikšuma beaivválaš doaimmain dahje du buohcuvuođas šaddet erenoamáš golut.

It sáhte oažžut ealáhaga oažžu dikšundoarjaga, juos oaččut muhtima dáin ealáhagain:

  • oassebargonávccahisvuođaealáhaga
  • oasseáigeealáhaga
  • oassálas áraduvvon boarrásiidealáhaga.

Dan sajis sáhtát ohcat Kelas lápmásiiddoarjaga.

Dikšundoarjja máksojuvvo sierra meriid veahkkedárbbu ja goluid mielde:

  • Vuođđodikšundoarjja lea sulaid 71 e/mb.
  • Bajiduvvon dikšundoarjja lea sulaid 156 e/mb.
  • Bajimus dikšundoarjja lea sulaid 329 e/mb.

Kela máksá dikšundoarjagii veteránalasi sulaid 108 e/mb daidda veteránaide, geat ožžot badjelmearálaš soahtelasi ja bajiduvvon dahje bajimus ealáhaga oažžu dikšundoarjaga.

Du boađut ja opmodat eai váikkut dikšundoarjaga oažžumii. Dikšundoarjja mieđihuvvo juogo doaisttážii dahje mearreáigásažžan.

Loga lasi ealáhaga oažžu dikšundoarjaga ohcamis (suomagillii).

Soahtelassi ja badjelmearálaš soahtelassi

Oaččut Kelas soahtelasi, juos dus lea juoga čuovvovaš dovddaldagain:

  • soahtesoalddátdovddaldat
  • soahtebálvalandovddaldat
  • soahtedovddaldat.

Dovddaldagaid ii sáhte šat ohcat.

Soahtelasi ožžot maiddái olbmot, geat leat oassálastán miinnaohcandoaimmaide jagiin 1945–1952.

Soahtelassi lea sulaid 125 e/mb. Du boađut ja opmodat eai váikkut soahtelassái.

Juos oaččut soahtelasi ja álbmotealáhaga, de oaččut Kelas maiddái badjelmearálaš soahtelasi. Stuorimus badjelmearálaš soahtelassi lea sulaid 258 e/mb.