Kela-áššiid doaimmaheapmi nuppi beales | Davvisámegiella | KelaMana sisdollui

Kela-áššiid dikšun nuppi olbmo beales

Nubbi olmmoš sáhttá dikšut Kela-áššiid du beales, jos it sáhte dehe hálit dikšut daid ieš.

Jos leat

  • vuollái 15 jahkásaš, du fuolaheaddji dikšu áššiidat
  • 15–17 jahkásaš, sáhtát dikšut iežat áššiidat ieš dehe du fuolaheaddji sáhttá dikšut daid
  • 18 jahkásaš dehe boarrásut, sáhtát addit nuppi olbmui lobi dikšut áššiidat
  • 18 jahkásaš dehe boarrásut ja it bastte dikšut áššiidat ieš, Digi- ja veahkadatdiehtovirgebáiki (DVV) dehe duopmostuollu sáhttet mearridit dutnje ovdogohcci.

Nuppi olbmo beales sáhttá dikšut áššiid delefovnna bakte, bálvalanbáikkis dehe breavain. Neahta bakte áššiid dikšun muhtumassii lea vejolaš nuppi olbmo beales.

Agivuloža beales áššiid dikšun

Fuolaheaddji sáhttá dikšut vuollái 15-jahkásaš máná buot áššiid delefovnna bakte, bálvalanbáikkis ja breavain. Jos fuolaheaddji bargá ohcamuša máná beales, dan galgá sáddet boastta fárus dehe buktit bálvalanbáikái.

Fuolaheaddji sáhttá dikšut iežas agivuloš máná muhtin áššiid OmaKelas.

Jos mánná lea 15–17 jahkásaš, son sáhttá hálidettiin dikšut áššiidis ieš. Jos mánás lea iežas identitehta nana duođaštangaskoapmi, nugo neahttabáŋkodovddaldagat dehe mobiilasihkkarasti, son sáhttá dikšut iežas Kela-áššiidis OmaKelas.

Dievasahkásaš olbmo beales áššiid dikšun fápmudusain

Jos leat 18 jahkásaš dehe boarrásut, sáhtát addit nuppi olbmui lobi elege fápmudahttit su dikšut áššiidat. Sáhtát maiddái fápmudahttit máŋga eará olbmo. Fápmudahtton olmmoš galgá leat uhcimustá 18 jahkásaš.

Sáhtát fápmudahttit nuppi olbmo

  • váldegirjjiin, mainna son sáhttá dikšut áššiidat delefovnna bakte, bálvalanbáikkis dehe boastta fárus
  • Suomi.fi-fápmudusain, mainna son sáhttá dikšut áššiidat OmaKelas.

Loga lasi váldegirjji bargamis.

Loga lasi nuppi olbmo beales áššiid dikšumis OmaKelas (suomagillii).

Ovdogohcinfápmudus

Jos háliidat fápmudahttit nuppi olbmo dakkár dili várás, ahte it ieš bastte dikšut áššiidat, sáhtát bargat ovdogohcinfápmudusa. Loga lasi ovdogohcinfápmudusas DVV:a siidduin (suomagillii).

Jos váldegirjji sisttis doallá ekonomalaš áššiid dikšuma, dainna sáhttá dikšut Kela-áššiid, go DVV lea nannen fápmudusa.

Ovdogohcinfápmudus lea eará ášši go virggálaš ovdogohcci. Digi- ja veahkadatdiehtovirgebáiki dehe duopmostuollu sáhttá mearridit virggálaš ovdogohcci olbmui, guhte ii bastte dikšut áššiidis ieš.

Fápmudahttin dárkkuha, ahte attát nuppi olbmui lobi dikšut Kela-áššiidat. Fápmudusa sáhttá bargat iešguđetlágan vugiin: váldegirjjiin, njálmmálaččat dehe neahta bakte.

Váldegirjjiin sáhttá dikšut áššiid nuppi olbmo beales delefovnna bakte, bálvalanbáikkis ja breavain. Kela dárkkista álot identitehta nu áššehasas go su fápmudahttán olbmos. Jos háliidat addit fápmudusa neahta bakte áššiid dikšumii, dan galgá bargat Suomi.fi-bálvalusas.

Sáhtát fápmudahttit nuppi olbmo maiddái njálmmálaččat delefovnna bakte dehe bálvalanbáikkis. Njálmmálaš fápmudus guoská dábálaččat dušše ovtta áššedikšungearddi. Kela dárkkista sihke du ja du fápmudahttán olbmo identitehta. Jos háliidat addit nuppi olbmui vuoigatvuođa dikšut áššiid du beales jotkkolaččat, du gánneha addit fápmudusa čálalaččat elege váldegirjjiin.

Nuppi olbmo beales áššiid dikšun OmaKelas lea muhtin muddui vejolaš. Nuppi dievasahkásaš olbmo beales ii vel sáhte bargat dehe sáddet ohcamušaid neahta bakte. Agivuloš máná fuolaheaddji sáhttá dikšut iežas máná muhtin áššiid OmaKelas. Dárkkis, maid nuppi beales sáhttá bargat OmaKelas (suomagillii).

Siidu beaiváduvvon 16.2.2024

Maid jurddašat siiddu birra?