Návt Kela hiäđuh muttojeh ive 2024 | Anarâškielâ | KelaMoonâ siskáldâsân

Návt Kela hiäđuh muttojeh ive 2024

Almostittum 2.1.2024

Taan ive lahânubástusah pyehtih Kela hiäđui meerijd já iävttoid táváliist eenâb nubástusâid. Almos aassâmtoorjâ já pargottesvuotâtorjuuh čuáppojeh já maaŋgâi torjui meeri lii nuuvt ettum jiäŋudum moonnâm ive táásán. Iäláttuvváid, vádulâštorjuid já áigápuátutorjui puátá normaal indeksaladâs. Täärhist täst, ete maht tuu torjuuh muttojeh.

Iäláttâhliih. Aalmugiäláttâhân, táhádâsiäláttâhân já iäláttuv uážžoo tipšotoorjân puátá 5,9 % indeksaladâs. Oles aalmugiäláttâh ohtuu ässei lii taan ive 775,70 e/mp já táhádâsiäláttâh 976,59 e/mp. Mij tärhistep äššigâsâi iäláttuvâi já tipšotorjui meerijd sierâ ucâmušttáá. Iäláttuv uážžoo aassâmtorjust huámmášumán väldimnáál aassâmkoloid ij puáđi aledem, peic toh pisoh siämmážin ko moonnâm ive indeksjiäŋudem tiet.
 
Puáccáámân lohtâseijee torjuuh. Talhâskoloi ihejiešvástádâs ađai talhâskáttu stuáru 626,94 euron. Priivaattuáhtárist eellim, psykiatrâ adelem tipšo já pänituáhtár toohâm njäälmi tutkâmuš koloin mäksimnáál Kela-sajanmáávsuh alaneh. Puoccâmpeiviruuđâ ucemusmeeri piso siämmážin ko moonnâm ive, ađai tot lii 31,99 e/pv.
 
Pärniperruuh. Ive aalgâst pärnilase ohtuuhuolâtteijee aladâs stuáru 5 euroin já pärniloosijd puátá aladâs perruid, main párnááh láá nelji tâi eenâb. Toos lasseen uáppuruuđâ huolâtteijeealadâs stuáru 20 euroin. Cuáŋuimáánust vuálá 3-ihásii párnáá pärnilase aleduvvoo 26 euroin. Vuálá 16-ihásii vádulâštorjui puátá 5,9 % indeksaladâs. Vaanhimijpeiviruuđâi ucemusmeerijd já pärnitipšo torjuid ij puáđi aladâs indeksjiäŋudem tiet. Elettemtoorjâ já elettemiše aleduvvojeh 4,84 prooseent. Meid elettemiševeelgi máksuluovâsmittem puáturääji stuáru. Pargottesvuotâtorjuid mäksimnáál pärnialadâs kiäppán ive aalgâst já meddâlistoo ollásávt cuáŋuimáánust. Kelan čoggâšum elettemiševeelgi ij pyevti tastmaŋa ucediđ pargottesvuotâtorjuu pärnialadâsâiguin.
 
Uáppeeh. Uáppuruuđâ miärán ij puáđi aladâs indeksjiäŋudem tiet. Uáppuloovnâ staatâtáhádâs mereh stuáruh 1.8. rääjist já loovnâ puáhtá pajediđ täävjib. Ollâškovlâuáppei tiervâsvuođâtipšomáávsu máksupeeivih sirdâšuveh. Kiđđuv uđđâ máksupeivi lii 15.3. já čohčuv 15.11. Tiervâsvuođâtipšomáávsu meeri piso siämmážin ko moonnâm ive, ađai tot lii 36,80 eurod luuhâmpaajeest.
 
Pargottemeh. Pargomarkkântorjuu já vuáđupeiviruuđâ meeri lii siämmáš ko moonnâm ive ađai 37,21 e/pv. Pargottesvuođâ älgidijn jiešvástádâsäigi kukko 5 peeivist 7 piäiván. Paijeel 2 oho pištee olesäigipargo vuáđuld mäksimnáál luámukoloruttâ sirdá toorjâvuoigâdvuođâ älgim. Pälkkipuáđui 300 euro syejiuási meddâlistoo cuáŋuimáánust. 2.9. rääjist pargoostorroomiävtu olášumán váttojeh 12 mánuppaijeed. Lasseen pargoostorroomiähtu nuuvt ettum eurosistoo, ađai ton čoggâšum vuáđuduvá kalendermánuppaje ääigi maksum päälhi miärán. Haldâttâs valmâštâl pargottesvuotâtorjuid meid eres nubástusâid, moh puátih ovdâskode kieđâvuššâmnáál taan kiđđuv já moi lii tárguttâs puáttiđ vuáimán čohčâmáánust.
 
Almos aassâmtoorjâ. Torjuu iävttoid puátih cuáŋuimáánust maaŋgah nubástusah, moh kepideh torjuu mere. Jiešovdâsvástádâs stuáru 42 prosentist 50 prosentân, já torjuu sajanmáksuprooseent uco 80 prosentist 70 prosentân. Nubástusah vaikutteh purrâmušjuávhu aassâmtorjui, ko toorjâ tärhistuvvoo čuávvoo tove tâi ko toorjâ occoo cuáŋuimáánu rääjist purrâmušjuávkun, mii ij vala finnii aassâmtorjuu. Almos aassâmtorjuu mäksim omâstemvistijd nohá 1.1.2025.
 
Áigápuátutoorjâ. Vuáđu-uási meeri stuáru 5,9 %. Párnái vuáđu-uásih kuittâg ucoh, ko toid moonnâm ihán tohhum 10 % aladâs ij lah innig vyeimist. Cuáŋuimáánust vuáimán puáttee lahânubástus čavgee tom, moh lohhojeh eromâš aggân tuhhiittiđ kielâkuáhtásii enâmusmere stuárráábijd aassâmkoloid áigápuátutorjuu finnejeijei.

Luuvâ lase

 

Sijđo lii peividum 2.1.2024