Kela ja sámediggi ráđđádalle Helssegis – sámegiel bálvalusat ovddiduvvojit ovttasráđiid
Kela ja sámediggi ráđđádalle sámegiel bálvalusaid ovddideami birra Helssegis maŋŋebárgga 12.5. Ráđđádallamiin gieđahallojuvvui maid sámiid sosiáladorvvu ollašuvvan sierra diliin.
Kela ovddida sámegiel bálvalusaidis sámi giellalága ja sámedikkiin jagis 2020 čulbmojuvvon ovttasbargosoahpamuša mielde. Ovddidanbarggu bohtosat čuvvojuvvojit jahkásaš ovttasbargoráđđádallamiin. Ráđđádallamat dollojedje dán jagi Kela váldodálus Helssegis, ja daid jođihii Kela riikkaviidosaš áššehasvuođabálvalusaid jođiheaddji Antti Jussila.
Ráđđádallamiid ulbmilin lea ovddidit Kela sámegiel bálvalusaid ja sihkkarastit, ahte sámiid gielalaš ja sosiálalaš vuoigatvuođat ollašuvvet Kela bálvalusain. Ráđđádallamiin dárkkoduvvo ovttas sohppojuvvon ovddidanbargguid ovdáneapmi ja sohppojuvvo boahttevaš ulbmiliin.
Kela ovddida sámegiel bálvalusaid veahkkálagaid sámedikkiin
Maŋimuš jagiid áigge Kela lea ovddidan sámedikki sávaldaga vuođul erenomážit sámegiel áššehasaid veajuiduhttima. Cuoŋománus 2026 Kela álggahii ođđa veajuiduhttiniskkadeami, sámegiel mielladearvvasvuođaveajuiduhttima. Dat lea oaivvilduvvon sámegiel áššehasaide, ja das lea vuhtiiváldojuvvon sámekultuvrra sierraiešvuođat.
– Dása sámegiel veajuiduhttinbálvalussii, mii dál iskkaduvvo, sáhttá ohcat man beare guovllus Suomas, daningo veajuiduhttima sáhttá ollašuhttit maiddái ollásit gáiddusin, prošeaktahoavda Laura Jokiranta Kelas muitala.
Kelas dárkkoduvvo maiddái ovdorávvema heivvolašvuohta árbevirolaš sámi ealáhusaide.
– Kelas árvvoštallat, mo sámekultuvrra ja árbevirolaš ealáhusaiguin bargama sierraiešvuođaid galggašii vuhtiiváldit ovdduid čoavdingeavadagain, muitala ovttadaga hoavda Mia Helle Kela riikkaviidosaš áššehavuođasbálvalusaid ovttadagas. Dát árvvoštallanbargu bargojuvvo dan láhkai, ahte dat dilit dárkkoduvvojit, maid sámediggi lea ovdanbuktán.
– Ovttasbargu Kelain lea dehálaš, vai sámit sáhttet oažžut bálvalusaid iežaset gielain ja kultuvrra vuhtiiváldi vugiin. Lea mearkkašahtti, ahte Kela lea gearggus ovddidit sihke veajuiduhttinbálvalusaid ja ovdogeavadagaid min evttohusaid vuođul, sámedikki ságadoalli sadjásaš Tuomas Aslak Juuso gávnnaha.
Sámediggi lea ovdanbuktán maiddái eará ovddidandárbbuid. Ovddit ráđđádallamiid maŋŋá Kela ja sámediggi vuođđudedje oktasaš bargojoavkku čielggadit riikkarájáid rasttildeaddji sosiáladorvvu hástalusaid. Bargojoavku ollašuhtii gažadeami, man bohtosat ovdanbuktojuvvojedje ráđđádallamiin. Gažadeami bohtosat veahkehit Kela ovddidit iežas doaimma dan láhkai, ahte riikkarájáid rasttildeaddji sosiáladorvvu hástalusat váldojuvvojit vuhtii buorebutgo ovdal.
Epos váikkuha maiddái sámiid áššiiddikšumii
Kelas lea jođus Epos-namain johtti sosiáladorvvu ollašuhttima ovddidanprográmma. Guovddáš oassin Epos-ovddidanprográmmas Kela ođasmahttá ovdogieđahallama bálvalusaid ja diehtovuogádagaid. Ráđđádallamiin Kela ovdanbuvttii Epos-prográmma sámediggái.
– Epos dahká vejolažžan bálvalanbálgáid buot golmma sámegillii, gávnnaha Eposa prográmmajođiheaddji Miikka Saarteinen. Epos-prográmmas figgat dasa, ahte maiddái sámegiel digitála bálvalusat ollašuhttojit sámegiellalága eaktudan vugiin.
– Sámediggi ferte oahpásmuvvat áššái vuđolabbot. Mii leat dovdán sámi giellalága lassin máŋggaid hástaleaddji gažaldagaid, dego dieđuid gieđahallama ja kultuvrralaš sierraiešvuođaid vuhtiiváldima ovdomearrádusbargamis. Eaige áššis leat vel dollojuvvon sámediggelága mielde ráđđádallamat, dadjá sámedikki ságadoalli sadjásaš Tuomas Aslak Juuso.
Ráđđádallamiin Kela ja sámediggi sohpet, ahte sámediggelágas oaivvilduvvon ráđđádallamiid válmmaštallamat álggahuvvojit nu jođánitgo vejolaš.