Vánhemiidbeaiveruđat bearašfriijaid áigge
Áhpeheapme vánhen sáhttá álggahit friija juo ovdal go mánná riegáda. Máná riegádeami maŋŋá goabbáge vánhemat sáhttiba leat ruovttus ovttas mánáin. Kela máksá dán áiggis vánhemiidbeaiveruđaid, mat dorvvastit bearraša boađuid
Goas sáhttá oažžut doarjagiid?
Vulobealde lea govva, mas ovdanbuktojuvvo, man doarjaga Kela máksá vuosttas máná riegádeami áigge ja máná bajásšaddadettiin. Gova badjeoasis lea máná ahki. Ceahkit čujuhit, man ahkemuttus Kela máksá maidge doarjagiid
Áhpehisvuođaruhta
Áhpeheapme vánhen sáhttá álggahit áhpehisfriija áramusta 30 árgabeaivve nappo sulaid 5 vahku ovdal máná árvaluvvon riegádanáiggi.
Áhpehisfriija áigge vánhen oažžu áhpehisvuođaruđa. Dan máksojuvvo 40 árgabeaivvis nappo sulaid 6 , 5 vahku.
Sáhtát ohcat áhpehisvuođaruđa, go áhpehisvuohta lea bistán 154 beaivvi dahje 22 vahku. Oaččut rávvehagas áhpehisvuođaduođaštusa, man dárbbašat ohcamuša mielddusin. Kela máksá áhpehisvuođaruđa maŋálgihtii eanemustá 2 mánotbáji áigodagas. Sáhtát ohcat seamma ohcamušain maiddái vánhemiidruđa.
Dárkkis bargoaddis ovdal go ozat doarjaga, oaččutgo áhpehisfriija áigge bálkká.
Muitte almmuhit bargoaddái áhpehisfriijas maŋimustá 2 mánotbaji ovdal go álggahat friija.
Sierraáhpehisvuođaruhta
Jos gárttat barggustat suonjardeami, kemikálaid dahje njoammudávdda vuložin, sáhtát báhcit eret barggus dalánaga, go leat áhpeheapmin. Dákkár dilis oaččut sierraáhpehisvuođaruđa.
Máná riegádeami maŋŋá áhpehisfriija joatkkašuvvá sulaid 1 – 2 vahku. Eadnái máksojuvvo dán áiggis áhpehisvuođaruhta
Vánhemiidruhta
Sáhtát álggahit vánhemiidfriija, go mánná lea riegádan. Vánhemiidfriijai sáhttá báhcit juobbágoabbá vánhemiin. Soai sáhttiba leat friijas maiddái vurohagaid.
Vanhemiidfriija bistá 320 árgabeaivvi nappo sulaid 14 mánotbaji. Goappáge vánhemas lea vanhemiidfriijabeivviin bealli nappo 160 beaivvi. Vánhen sáhttá luobahit nuppi vánhemii 0 –63 beaivvi dahje eanemustá 10,5 vahku.
Kela máksá vanhemiidfriija áigge vánhemiidruđa. Vánhemiidfriija sáhttá doallat molsašuddi osiin dan rádjai, go mánná deavdá 2 jagi. Soaba goittotge iežat bargoaddiin vánhemiidfriijain. Dárkkis bargoaddis ovdal go ozat doarjaga, oaččutgo vánhemiidfriija áigge bálkká. Jos oaččut bálkká, Kela máksá vánhemiidruđa bargoaddái.
Jos bearaš oažžu jumežiid, Kela máksá vánhemiidruđa 84 árgabeaivvi dahje sulaid 14 vahku lasi.
Jos vánhen fuolaha mánás okto, son sáhttá geavahit buot 320 árgabeaivvi ja leat guhkit áigge váhnemiidfriijas. Son sáhttá luobahit nuppi olbmui, gii dikšu máná, eanemustá 126 vánhemiidruhtabeaivvi. Gáibádussan lea, ahte mánás ii leat nubbi nannejuvvon vánhen iige vánhemis leat beallelaš, gii sáhtášii oažžut vanhemiidruđa.
Oza vánhemiidruđa áiggil. Kela máksá vánhemiidruđa maŋálgihtii eanemustá 2 mánotbaji áigodagas.
Oza vánhemiidruđa maiddái dan áigodagas, mas du bargoaddi máksá dutnje bálkká.
Oassevánhemiidruhta
Jos divššut máná oasi beaivvis ja barggat oasseáigásaččat, sáhtát oažžut oassevánhemiidruđa. Oassevánhemiidruhta lea bealli dievasmearálaš vánhemiidruđas.
Sáhtát oažžut oassevánhemiidruđa, jos barggat eanemustá 5 diimmu beaivvis. Go leat oassevanhemiidfriijas ovtta beaivvi, dus gollá bealli vánhemiidruhtabeaivvis.
Doarjja adopšuvdnavánhemiidda
Kela doarju adopšuvdnamáná vánhemiid measta seamma láhkai go biologalaš vánhemiid.
Adopšuvdnavánhemat eaba sáhte oažžut áhpehisvuođaruđa, muhto sii oažžut vanhemiidruđa oktiibuot 320 árgabeaivvi. Vánhemiidruhta sáhttá máksojuvvot dan beaivvi rájes, go oaččut adopšuvdnamáná dikšui.
Jos adopteret máná olgoriikkas, de sáhtát ohcat Kelas ruđalaš doarjaga adopšuvnna goluide.
Man olu doarjaga oažžu?
Vánhemiidbeaiveruđaid mearri rehkenastojuvvo jahkeboađuid vuođul. Jahkeboađut oaivvildit du boađuid 12 mánotbaji áigodagas.
Jos sáhtát oažžut doarjaga ovdamearkan miessemánu 2024 rájes, Kela rehkenastá doarjaga meari daid boađuid vuođul, maid don leat ožžon 1.4.2023–31.3.2024.
Sáhtát árvvoštallat rehkenastiin, man olu oaččut doarjaga (suomagillii).
Doarjja lea álo unnit go bálká. Dábálaččat dat lea sulaid 70 proseantta boađuin.
Doarjagii váikkuha maiddái dat, jos leat studeren dahje leamašan buozus dahje bargguheapmin. Unnimus doarjja lea 31 ,99 euro beaivvis dahje sulaid 800 euro mánotbajis. Ovdamearkka dihte studeanta oažžu dán veardde doarjaga.
Vánhemiid beaiveruđain manná vearru.
Bargái čoggo ealáhat ja jahkeluopmu dan áigodagas, go son lea vánhemiidfriijas.
Jos oaččut vanhemiidfriija áigge bálká, Kela máksá doarjaga bargoaddái.