Go mánná riegáda

Máná riegádeami maŋŋá vánhemat beassaba leat mánáin ruovttus. Kela máksá dán áigge ruđalaš doarjaga, mii dorvvasta bearraša boađuid.

Etniidruhta

Máná riegádeami maŋŋá eatni etniidluopmu joatkašuvvá sulaid 3 mánotbaji. Eadnái máksojuvvo dán áigodagas etniidruhta.

Loga lasi etniidruđa birra.

Loga lasi etniidruđa ohcamis (suomagillii).

Áhčiidruhta

Áhčči sáhttá doallat áhčiidluomu oktiibuot eanemustá 54 árgabeaivvi dahjege sulaid 9 vahku. Kela máksá áhčiidluomu áigge áhčiidruđa.

Áhčči sáhttá leat áhčiidluomus 1–18 árgabeaivvi dahjege eanemustá 3 vahku seamma áigge, go eadni lea luomus. Sáhtát doallat dán oasi áhčiidluomus hávil dahje juohkit dan eanemustá njeallje oassái.

Juos leat juo doallán 18 árgabeaivvi luomu, sáhtát doallat vel 36 árgabeaivvi lasi. Sáhtát doallat daid dan maŋŋá, go vánhemiidruđa oažžun lea nohkan. Sáhtát doallat luomu hávil dahje guovtte oasis. Juos it leat vel doallan olláge luomu, sáhtát doallat visot 54 árgabeaivvi hávil.

Juos bearaš oažžu jumežiid, Kela máksá áhčiidruđa vel 18 árgabeaivvi lasi. Dáid beivviid sáhtát doallat oktanaga etniin dahje vánhemiidruđa nohkama maŋŋá.

Loga lasi áhčiidruđa ohcamis (suomagillii).

Jeara bargosajis

Áhčiidluopmu dollojuvvo, ovdal go mánná lea 2 jagi.

Sáhtát ohcat áhčiidruđa máhccevaččat.

Oza áhčiidruđa goittotge ovdal go mánná deavdá 2 jagi ja 2 mánotbaji.

Almmut bargoaddái áhčiidluomus maŋimustá 2 mánotbaji ovdal go luopmu álgá. Juos luopmu bistá 1–12 árgabeaivvi, de lea doarvái ahte almmuhat das mánotbaji ovddalgihtii.

Sáhtát ohcat áhčiidruđa maiddái, juos leat ovdamearkka dihte fitnodatdoalli, bargguhis olmmoš dahje stuđeanta.

Vánhemiidruhta

Vánhemiidlupmui sáhttá báhcit juobbá goabbá vánhemiin. Soai sáhttiba leat luomus maiddái vurrolagaid.

Vánhemiidluopmu bistá 158 árgabeaivvi dahjege sulaid jahkebeali. Kela máksá vánhemiidluomu áigodagas vánhemiidruđa. Go vánhemiidruhta nohká, mánná lea sullii 9 mánnosaš.

Juos bearaš oažžu jumežiid, Kela máksá vánhemiidruđa 60 árgabeaivve dahjege
sulaid 10 vahku lasi.

Juos eadni fuolaha mánás okto, son sáhttá leat vánhemiidluomus guhkit áigge. Son sáhttá oažžut vánhemiidruđa 54 árgabeaivvi dahjege sulaid 9 vahku guhkit áigge. Eaktun lea, ahte mánás ii leat nannejuvvon áhčči dahje eatnis ii leat beallelaš, gii sáhtášii oažžut áhčiidruđa.

Eadni ferte fitnat doaktára dárkkisteamis riegádahttima maŋŋá ja doaimmahit Kelai maŋŋedárkkistanduođaštusa. Kela dárbbaša duođaštusa, vai dat sáhttá máksit váhnemiidruđa.

Oza váhnemiidruđa mánotbaji ovdal luomu álggaheami.

Vánhemat sáhttiba maiddái bargat oasseáiggebarggu ja dikšut mana vurrolagaid. Dán áigodagas Kela máksá oassevánhemiidruđa goappáge vánhemii.

Loga lasi vánhemiidruđa ohcamis (suomagillii).

Man olu doarjaga oažžu?

Etniidruhta, sierraetniidruhta, áhčiidruhta ja váhnemiidruhta rehkenastojuvvojit jahkeboađuid vuođul. Jahkeboađut dárkkuhit boađuid 12 mánotbaji áigodagas. Juos sáhtát oažžut doarjaga ovdamearkka dihte miessemánu 2021 rájes, Kela rehkenastá doarjaga meari daid boađuid vuođul, maid don leat ožžon 1.4.2020–31.3.2021.

Doarjja lea álo unnit go bálká. Dábálaččat dat lea sulaid 70 % boađuin.

Sáhtát ieš árvvoštallat rehkenastiin, man olu doarjaga oaččut  (suomagillii).

Doarjja máksojuvvo dábálaččat 6 beaivvis vahkus. Juos oaččut vánhemiidluomu áigge bálkká, Kela máksá doarjaga bargoaddái.

Doarjagii váikkuha maiddái dat, juos leat stuđeren dahje leamašan buozus dahje bargguheapmin. Unnimus doarjja lea 29,05 euro beaivvis. Ovdamearkka dihte stuđeanta oažžu dán veardde doarjaga.

Vánhemiidbeaiveruđas manná vearru.

Bargái čoggo ealáhat ja jahkeluopmu, go son lea etniidluomus, áhčiidluomus dahje vánhemiidluomus.

Kela-koarta

Go mánná riegáda Suomas, diehtu máná riegádeamis manná buohcceviesus  álbmotregistarii ja doppe Kelai. Mánná oažžu persovdnadovddaldaga.

Go mánná lea ožžon nama, Kela sádde ruoktot Kela-koartta dahjege buohcooadjokoartta.

Loga lasi