Moi koloi várás torjuu puáhtá uážžuđ? | Anarâškielâ | KelaMoonâ siskáldâsân

Moi koloi várás torjuu puáhtá finniđ?

Vuáđuáigápuátutorjuu ij pyevti finniđ puohlágán koloid. Vuáđuáigápuátutoorjâ lii uáivildum velttidmettum koloid, tego asâmân já purrâmušân.

Áigápuátutorjust tuhhiittettee koloh láá juohhum vuáđu-uássin já eres vuáđukolloon.

Vuáđu-uási

Vuáđu-uásán láá rekinistum valmâšin jyehipiäiválâš áigápuátun kullee koloh, tegu purrâmuš já pihtâseh. Ko tun uusah torjuu, te tun jieh taarbâš čäittiđ kuuitâid tâi rekigijd tain koloin.

Jyehi perruujesânân rekinistoo jieijâs vuáđu-uási.

Vuáđu-uási ana sistees

  • purrâmuškoloid
  • pivtâskoloid
  • uccâ tiervâsvuotâhuolâttâskoloid (ovdâmerkkân jieštipšomtalkkâsijd, mooid ij taarbâš talhâsmiärádâs)
  • persovnlii putesvuođâst já pääihi putesvuođâst šaddee koloid
  • páihálâšjotoluv kevttim
  • aavis tiilám
  • puhelin já tiätujotoluv kevttim sehe nettiohtâvuođâid
  • puđâldem já virkosmittem
  • eres sullâsijd jyehipiäiválâš áigápuátun kullee koloid.

Eres vuáđukoloh

Tun puávtáh uuccâđ torjuu meid eres vuáđukoloid.

Jis tun uusah torjuu taid koloid, te tun koolgah toimâttiđ koloid lohtâseijee kuuitâid já rekigijd Kelan ucâmuš labdosin.

Eres vuáđukoloh láá

  • kuáhtuliih aassâmkoloh (ovdâmerkkân láigu, vaastâ, šleđgâ, päikkitáhádâs já peerâtáálu tipšokoloh)
  • velttidmettum varrimkoloh já láigutáhádâsah
  • almos tiervâsvuotâhuolâttâs koloh, maid vuáđu-uási ij ane sistees (ovdâmerkkân tiervâsvuotâkuávdáá äššigâsmáávsuh, reeseepttalkkâseh já čalmelaasah)
  • paarnij kieldâlii arâšoddâdem koloh
  • škovlâlij iiđeed- já eehidpeivitooimâ koloh
  • tiätu koloh, moh šaddeh päärni teivâmist
  • tárbulii persovntuođâštus, orroomäššikirje tâi mađhâšemäššikirje haahâmkoloh.
Sijđo lii peividum 8.2.2024