Ovdal go mánná riegáda

Juos leat áhpeheapmin, váldde oktavuođa ruoktogieldda etniidrávvehahkii. Etniidrávvehaga bálvalusat leat nuvttá.

Rávvehagas bearaš oažžu buriid ráđiid áhpehisáiggis ja riegádahttima várás. Lassin rávvehagas čuvvot eatni ja máná dearvvašvuođadili.

Eadni galgá fitnat doaktárdárkkástusas áhpehisvuođa álggus maŋimustá 18. áhpehisvuođavahkus. Dárkkástusas oaččut áhpehisvuođaduođaštusa. Dárbbašat duođaštusa, go ozat doarjaga Kelas.

Etniiddoarjja

Sáhtát ohcat etniiddoarjaga, go áhpehisvuohta lea bistán 5 mánotbaji. Sáhtát válljet etniidpáhka dahje 170 euro. Etniidpáhkas leat dikšundárbašat ja biktasat njuoratmánnái.

Luđe dás etniidpáhka vuosttasgirjjiid sámegillii:

Loga lasi etniiddoarjaga ohcamis Kela siidduin (suomagillii).

Etniidruhta

Eadni sáhttá báhcit etniidlupmui áramustá sulaid 3 vahku ovdal riegádahttima rehkenastojuvvon áiggi. Dábálaččat eadni báhcá etniidlupmui goittotge sulaid mánotbaji ovdal rehkenastojuvvon áiggi.

Etniidluomus eadni oažžu etniidruđa. Dan máksojuvvo 105 árgabeaivvi dahjege sulaid 4 mánotbaji.

Loga lasi etniidruđa ohcamis Kela siidduin (suomagillii).

Oza 2 mánotbaji ovdal

Oza etniidruđa maŋimustá 2 mánotbaji ovdal rehkenastojuvvon áiggi. Dárkkis bargoaddis ovdal ohcama, oaččutgo etniidluomu áigge bálkká. Muitte almmuhit bargoaddái etniidluomus 2 mánotbaji ovdal go luopmu álgá.

Sierraetniidruhta

Juos gárttat barggustat suonjardeami dahje kemikálaid vuložin, dahje njoammudávdii, sáhtát báhcit eret barggus dalánaga, go leat áhpeheapmin. Dákkár dilis oaččut sierraetniidruđa.

Loga lasi sierraetniidruđa ohcamis Kela siidduin (suomagillii).

Loga lasi