Buhtadusat priváhta buohccedivššus ja bátnedivššus
Buhtadusat priváhta buohccedivššus
Kela máksá buhtadusa, go finat buohcuvuođa geažil priváhta doaktára vuostáiváldimis. Kela máksá buhtadusa maiddái dutkamušain ja divššuin, maid lea mearridan
- gynekologa
- psykiatra
- bátnedoavttir
- spesiálabátnedoavttir
- njálbme- ja gáibekirurgiija spesiáladoavttir.
Oaččut buhtadusa maiddái psykologa bargan dutkamušain, jos dutkamušaide lea doaktára mearrádus.
Kela máksá buhtadusa fysioterapiijas eanemustá 4 geardde kaleandarjagis.
Kela ii mávsse buhtadusa, jos ozat priváhta doaktáris doaktárduođaštusa ovdamearkan vuodjinkoartta, ealáhaga dahje oahppolágádussii ohcama várás.
Jeara lasi bálvalannummiris 020 692 204.
Doaktára vuostáváldin hálbbit 65 jagi deavdán olbmuin
1.9.2025–31.12.2027 ordnejuvvo geahččaleapmi, mas 65-jahkásaččat ja dan boarrásabbot sáhttet mannat priváhta vuođđodoaktárii hálbbit mávssuin. Doaktára vuostáiváldin máksá seamma veardde go almmolaš dearvvasvuođafuolahusas.
Jos doavttir mearrida dutnje dutkamušaid, mávsse ieš beali daid hattis. Dát guoská goittotge dušše dihto dábálaš dutkamušaid. Sáhtát jearrat dutkamušain lasi doaktáris.
Sáhtát ieš válljet heivvolaš vuođđodoaktára. Go várret áiggi, dárkkis, ahte doavttir lea fárus geahččaleamis. Sáhtát dárkkistit dan čujuhusas www.kela.fi/valinnanvapauskokeilu (suomagillii).
Buhtadusat priváhta bátnedivššus
Kela máksá buhtadusa maiddái njálmmi ja bániid divššus priváhta bátnedoaktáris.
Priváhta bátnedoaktára njálmmi ja bániid dutkamušas sáhtát oažžut buhtadusa juohke nuppi kaleanddarjagi. Jos du bátnedoavttir ávžžuha dárkkisteami oktii jagis, sáhtát oažžut buhtadusa oktii kaleanddarjagis.
Kela máksá buhtadusa maiddái röntgen- ja laboratoriijadutkamušain, maid priváhta bátnedoavttir mearrida.
Lassin Kela máksá buhtadusa njálbmehygienistta addin divššus. Sáddenbáhpára haga sáhtát oažžut buhtadusa 2 geardde jagis.
Kela ii dábálaččat buhtte bátneprotesaide gullevaš goluid.
Loga lasi bátnedivššu buhtadusaid ohcamis (suomagillii).
Jeara lasi bálvalannummiris 020 692 204.
Sáhtát oažzut buhtadusa dalán
Oaččut buhtadusa dávjá juo vuostáiváldimis, go čájehat iežat Kela-koartta. Sáhtát ohcat buhtadusa Kelas maiddái maŋálgihtii.
Kela máksá buhtadusa dutkamušain ja divššus eanemustá Kela mearridan távssa nappo eanemusbuhtadusa vuođul. Kela ii buhtte bálvalanmávssuid.
Dikšumii olgoriikii
Jos manat dikšumii nuppi EU- dahje Eta-riikii, Sveicai dahje Stuorra-Británniai, sáhtát bivdit dikšuma várás Kelas ovdalobi dahje mannat dikšumii iežat álgagis almmá ovdalobi haga. Jos mávssát dikšuma ieš, sáhtát ohcat Kelas buhtadusa goluin.
Loga lasi dearvvasvuođabálvalusaid geavaheamis olgoriikkain (suomagillii).
Mii doaktárfitnamis buhttejuvvo?
Kela buhtte priváhta doaktára mávssus 30 euro. Psykiáhter mávssus Kela buhtte 50 dahje 60 euro. Submi lea gitta vuostáiváldináiggi guhkkodagas.
Jos finat priváhta spesiáladoaktáris ja fitnan máksá 100 euro, Kela buhtte 30 euro. Mávssát ieš loahppa 70 euro.
Jos finat priváhta psykiáhtera luhtte ja 45 minuhta fitnan máksá 200 euro, Kela buhtte 50 euroa. Mávssát ieš loahppa 150 euro.